Krátkozrakost (odborné označení je myopie) je oční vada, která je veřejnosti pravděpodobně nejznámější a ze své podstaty je i vadou, se kterou je v optometrické praxi nejčastěji řešena. Jakákoliv výše vady snižuje ostrost vidění a oko samo nemá žádnou možnost kompenzace této vady.
Krátkozrakost - definice
Krátkozrakost je vada, kdy oko vidí dobře (ostře) pouze na blízké vzdálenosti. Předměty vzdálenější jsou pak vnímány jako neostré, rozmazané.
Místo v prostoru, ve které dochází k rozmazání obrazu, označujeme jako daleký bod oka. Čím blíže je tento bod k oku, tím je oko více krátkozraké. Převrácená hodnota vzdálenosti (udaná v metrech) dalekého bodu od oka nám udává výši krátkozrakosti v dioptriích.
Pokud dokážete ostře vidět pouze do vzdálenosti 20 cm (0,2m), pak převrácená hodnota je 1/0,2 = -5 dioptrií. Při výši vady -3 dioptrie je daleký bod vzdálen od oka 33 cm. To je také vzdálenost, ve které je běžně umístěn text při čtení. Myop (osoba trpící myopií, krátkozrakostí) s takovou výší vady pak dokáže bez problémů číst text bez brýlí. Sledovaný předmět se totiž zobrazuje ostře na sítnici. V tu chvíli ovšem jeho oko neakomoduje, pouze konverguje, a dochází tak k nerovnováze funkčně spjatých procesů. Pokud tedy myop s vadou -3 dioptrie nepoužívá brýle, nezapojuje mechanismus akomodace. Vyřazení akomodace z procesu vidění na blízko je nežádoucí, protože tím dochází k jeho oslabování.
Krátkozrakost – jak vzniká
Existuje několik teorií vzniku krátkozrakosti. Nicméně přesná příčina zatím nalezena nebyla. Krátkozrakost se vysvětluje jako výsledek působení mnoha různých faktorů, jako je nesoulad vývoje a růstu oka, horší kvalita očních tkání, nadměrná zátěž očí, špatné osvětlení, dědičnost, předčasné narození.
Výsledný efekt působení uvedených faktorů vyústí v situaci, kdy délka oka neodpovídá jeho optické mohutnosti. Jsou-li tyto dvě veličiny v souladu, pak světlo dopadající do oka vytvoří ohnisko na sítnici a oko vidí ostře. Krátkozraké oko neodpovídá svou délkou své optické mohutnosti. Oko může být větší než by odpovídalo jeho optické mohutnosti, ohnisko pak bude před sítnicí. Lomivá prostředí v oku mohou být vzhledem k délce oka nadměrně lomivá, ohnisko se vytvoří opět před sítnicí.
Krátkozrakost – jak ji korigovat
Krátkozrakost je oční vada, při které vzniká ohnisko ostrého vidění před sítnicí. Naším cílem je tedy změnit (posunou) polohu ohniska tak, aby se vyskytovalo na sítnici. Jak bylo napsáno výše, krátkozrakost je výsledkem nesouladu mezi délkou oka a jeho optickou mohutností. Délka oka je ze své podstaty neovlivnitelná. Proto se korekce krátkozrakosti zaměřuje na změnu (snížení) optické mohutnosti oka. Toho lze dosáhnout předřazením rozptylné čočky před oko (v brýlích, kontraktní čočkou). Dále lze snížit optickou mohutnost rohovky (laserové operace) nebo čočky. Náhrada oční čočky umělou nitrooční čočkou s odpovídající (nižší) optickou mohutností. Toto řešení se používá při operacích šedého zákalu a současné vysoké myopie. V nižším věku se tato operace téměř neprovádí, operované oko přichází o schopnost akomodace.
Uvedené možnosti korekce mají své přednosti, ale i omezení. Posouzení a vhodnost korekce je tedy individuální. Řešení nemusí být vhodné pro konkrétního klienta.
Krátkozrakost - proč korigovat
Krátkozrakost je oční vada, která i při nízkém stupni vady významně ovlivňuje zrakovou ostrost. Paradoxně nižší vady působí výraznější potíže. Obraz je nervy předáván ze sítnice do korových center zraku v mozku, kde fakticky dochází k „vidění“. Pokud je zde přijímán ze sítnice mírně rozmazaný obraz, mozek se snaží obraz „doostřit“. Celý proces je energeticky náročný, čímž vyvolá doprovodné potíže. Jedná se o bolest hlavy, únavu očí, zarudnutí očí, celkovou únavu, malátnost. Z tohoto důvodu je smysluplné korigovat i nízkou myopickou vadu.
Krátkozrakost – jak často nosit brýle
Často se setkáváme s doporučením, že brýle se nosí pouze na určité konkrétní činnosti – na televizi, na tabuli, do kina. Pro správný mechanismus vidění je důležité, aby brýle nebo kontaktní čočky byly používány trvale. Při střídání pohledu přes brýle a bez brýlí dochází k rozdílnému odhadu vzdálenosti vlivem změny velikosti obrazu, který do oka vstupuje. Další důležitou součástí vidění je akomodace – tedy schopnost oka zaostřit na blízko. Při nenošení korekce do dálky dochází k tomu, že oko není nuceno akomodovat do blízka. Výsledkem může být snížení schopnosti akomodovat, a tím následně nutnost používat brýle na blízko.
Noční krátkozrakost (noční myopie)
Důvod vzniku noční myopie není zatím zcela znám. Svůj podíl má sférická aberace (rozžíření zornice ve tmě), chromatická aberace (větší podíl krátkovlnné modrozelené části spektra při zatmění) a - zvýšená akomodace pro vyrovnání neostrého vidění.
Jde vlastně o to, že oko během noci reaguje na méně světla rozšířením zornic. Vzniká krátkozrakost o velikosti 0,25 - 1,0 dioptrie (podle některých studií ovšem může být až 4,0 dioptrie). Tato situace může nastat i člověka, který jinak nemá žádnou refrakční vadu.
Noční myopie nejen snižuje schopnost lidí při výkonu některých povolání (noční hlídač, lesník, námořník, řidič z povolání), ale podílí se také na bezpečnosti silničního provozu. Slabě hypermetropický (dalekozrací) řidiči vidí za šera lépe bez brýlí a naopak, lehkého myopa (krátkozraký) je možné nechat během dne jezdit bez brýlí, ale při sníženém osvětlení vždy jen s korekcí.